Milanówek
Milanówek je město a gmina v Mazovském vojvodství, v okrese Grodzisk Mazowiecki, 31 km na jihozápad od Varšavy. Město je součástí varšavské aglomerace. V letech 1975-1998 město administrativně náleželo do Varšavského vojvodství. Leží ve Středomazovské nížině, přesněji na Łowicko-błońské planině.
Podle informací k 2007 zde žije 15 838 obyvatel.
Milanówek vznikl na přelomu 19. a 20. století v důsledku pozemkovým úprav zemí náležejících Michału Lasockému, ležících podél Varšavsko-vídeňské dráhy.
Od začátku své existence byl Milanówek především letoviskem pro zámožné obyvatele Varšavy, kteří si tu stavěli luxusní domy a chalupy, v kterých se nakonec časem usadili napořád. Nejslavnějším výletníkem počátečních let byl Bolesław Prus. Stálým obyvatelem městečka byl mj. sochař Jan Szczepkowski.
V meziválečném období se rozvíjela dodnes dominující v starší části města vilová architektura. V 20. letech vznikla Centrální výzkumná stanice hedvábí, po válce přestavěna na Továrnu přírodního hedvábí „Milanówek“.
Během druhé světové války v kostele sv. Hedviky v Milanówku byla uschována urna ze srdcem Fryderyka Chopina, přenesená z Baziliky svatého kříže na Krakovském předměstí. Během Varšavského povstání se do Milanówku přestěhovaly nejdůležitější úřady Polské podzemní vlády, což mu vydobylo název "malý Londýn" a status skutečného hlavního města svobodného Polska.
V roce 1951 získal Milanówek městská práva. V roce 1961 byly hranice města rozšířeny, zahrnuta zůstala mj. vesnice Nowa Wieś (nyní je to část Milanówka nazývaná Kazimierówka). V dobách Polské lidové republiky (1952-1989) nastoupil rozvoj průmyslu, především vznik továrny stomatologických a chirurgických nástrojů „MIFAM“. Po administrativní reformě v Polsku roku 1999 se Milanówek stal jednou ze šesti gmin tvořících okres Grodzisk Mazowiecki. V roce 2004 z rozhodnutí ministra kultury se stal Milanówek sídlem Státního archivu osobní dokumentace a platů, nejmladšího mezi státními archivy.
Podle informací k 2007 zde žije 15 838 obyvatel.
Milanówek vznikl na přelomu 19. a 20. století v důsledku pozemkovým úprav zemí náležejících Michału Lasockému, ležících podél Varšavsko-vídeňské dráhy.
Od začátku své existence byl Milanówek především letoviskem pro zámožné obyvatele Varšavy, kteří si tu stavěli luxusní domy a chalupy, v kterých se nakonec časem usadili napořád. Nejslavnějším výletníkem počátečních let byl Bolesław Prus. Stálým obyvatelem městečka byl mj. sochař Jan Szczepkowski.
V meziválečném období se rozvíjela dodnes dominující v starší části města vilová architektura. V 20. letech vznikla Centrální výzkumná stanice hedvábí, po válce přestavěna na Továrnu přírodního hedvábí „Milanówek“.
Během druhé světové války v kostele sv. Hedviky v Milanówku byla uschována urna ze srdcem Fryderyka Chopina, přenesená z Baziliky svatého kříže na Krakovském předměstí. Během Varšavského povstání se do Milanówku přestěhovaly nejdůležitější úřady Polské podzemní vlády, což mu vydobylo název "malý Londýn" a status skutečného hlavního města svobodného Polska.
V roce 1951 získal Milanówek městská práva. V roce 1961 byly hranice města rozšířeny, zahrnuta zůstala mj. vesnice Nowa Wieś (nyní je to část Milanówka nazývaná Kazimierówka). V dobách Polské lidové republiky (1952-1989) nastoupil rozvoj průmyslu, především vznik továrny stomatologických a chirurgických nástrojů „MIFAM“. Po administrativní reformě v Polsku roku 1999 se Milanówek stal jednou ze šesti gmin tvořících okres Grodzisk Mazowiecki. V roce 2004 z rozhodnutí ministra kultury se stal Milanówek sídlem Státního archivu osobní dokumentace a platů, nejmladšího mezi státními archivy.
Mapa - Milanówek
Mapa
Státní území - Polsko
Polská vlajka |
Počátky polského státu a jeho christianizace sahají do 10. století. Polské království, které roku 1569 prohloubilo unii s Litvou, bylo jedním z mocných evropských států, avšak zaniklo v trojím dělení Polska (1772–1795). Roku 1918 bylo Polsko obnoveno jako republika. Po 2. světové válce, která zemi těžce postihla, bylo Polsko do roku 1989 součástí Východního bloku.